Typizace zvířat

Typizace zvířat je nadstavbou či dodatkem k posuzování.
Mnoho chovatelů se ptá proč typizovat zvířata a jaký je rozdíl mezi posuzováním a typizací.
Posouzení zvířete je aktuální hodnocení zvířete z hlediska vzorníku a splnění plemenných standardů v den posuzování, to znamená stav chovné kondice a plemenného standardu.


Typizace se provádí na klubových výstavách na vyžádání chovatele. Stačí aby králík:
  • byl oceněn (nesmí mít výluku nebo být neklasifikován)
  • dosáhl hmotnosti 4 kg
  • dosáhl stáří u samic 6 měsíců a samců 8 měsíců.
Výjimka pro plemena Siv a Kuv: min. věk 5 měsíců, hmotnost 3,6 kg u obou pohlaví.

A nyní ve stručnosti čeho chceme typizací dosáhnout. Je to především jemnější popis kladů a záporů, připravíme tím základní vodítko pro informaci chovatele při zařazení do chovu a sestavování chovných párů.
Dalším rozdílem mezi posouzením a typizací je způsob provádění. Posuzování je prováděno subjektem osoby posuzovatele a jeho verdikt se musí shodnout s plemenným standardem vzorníku. Typizace je prováděna typizační komisí (min. 3 členná), která je složena z vyspělých chovatelů daného plemene. Komise hodnotí zejména (+) a eventuelně (-) jedince a jeho perspektivy pro zařazení v chovu.
Pokud chovatel sestavuje chovné páry a důsledně přihlíží k typizaci, časem pozná, které vady se navzájem vylučují a které ne.
U tvaru je to zejména volná kůže, průběh hřbetní linie, či postoj. U typu pak hlavně ucho, jeho postavení, tvar a délka, síla hrudních končetin, typ těla a jeho osvalení jsou limitující faktory pro další rozvoj. U barevných králíků pak je třeba sledovat i odstín barvy, u králíků s kresbou i sytost kresby, toto je vše podrobně zpracováno v typizačních kódech.
Aby typizace měla význam je třeba, aby členové typizačních komisí pracovali odpovědně, ale na druhé straně s patřičným chovatelským citem.
Pro chovatele, pak při zveřejnění typizace ve zpravodaji jsou podány přesnější informace o zvířatech a eventuálně (+) či (-) v jednotlivých chovech.
Bližším pozorováním a srovnáním výsledků typizace pak chovatel získá cenné informace na koho se obrátit při doplnění chovu.
Proto všeobecně platí, čím více zvířat bude u členů klubu typizováno tím víc informací může být ve zpravodaji zveřejněno. Tak se členové klubu navzájem informují o svých zvířatech.

Typizace je proces, který není ustrnulý, ale má svůj vývoj. Jak se vyvíjí jednotlivá plemena se všemi klady i zápory, tak se časem objeví potřeba reagovat na tyto změny novými kódy. Na podnět typizačních komisí doplňuje výbor některé typizační kódy. Zásadou je nové kódy přidat a neměnit ty zavedené, aby tak neztratily svojí vypovídací schopnost v rodokmenech po generace zpět.